Přeskočit na obsah

Pioneer 3

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pioneer 3
COSPAR1958-008A
Katalogové číslo111
Start6. prosince 1958
KosmodromEastern Test Range
Nosná raketaJuno II
Stav objektuzánik v atmosféře
ZánikZánik
Zánik7. prosince 1958 19:51 UT
ProvozovatelUSA NASA
VýrobceNASA JPL
Druhměsíční sonda
ProgramProgram Pioneer
Hmotnost5,87 kg[1]
Parametry dráhy
Apoapsida102 000 km
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pioneer 3 byla bezpilotní sonda z roku 1958 organizace NASA z USA určená k průzkumu Měsíce. Celý projekt programu Pioneer připravila Jet Propulsion Laboratory (JPL) v Pasadeně u Los Angeles. V katalogu COSPAR dostala přidělené označení 1958-008A.[2]

Byl to třetí americký pokus o let k Měsíci a vytvoření jeho družice, či pokračovat v letu meziplanetárním prostorem.[3]

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]

Sonda měla startovní hmotnost 6 kilogramů. Byla kuželovitého tvaru, vysoká 0,58 metru, průměr základny 0,25 metru. Stabilizace měla být dosaženo rotací kolem osy. Byla opatřena anténovou tyčí, rtuťovou baterií, fotobuňkou, dvěma Geiger-Müllerovými trubicemi a vysílačem.

Průběh letu

[editovat | editovat zdroj]

S pomocí rakety Juno II odstartovala sonda z rampy na kosmodromu Eastern Test Range na Floridě dne 6. prosince 1958. Dosáhla rychlosti 10,738 km/s místo plánovaných 11,14 km/s. Důvodem bylo předčasné spotřebování paliva prvního stupně.[3] Vyletěla do výšky 102 230 km nad zemským povrchem a následně se po 38 hodinách vrátila a shořela v zemské atmosféře. I tato sonda přinesla díky měření trvajícímu 25 hodin informace o dvou vzdálených Van Allenových radiačních pásech.[2]

  1. VÍTEK, Antonín; HAVLÍČEK, Antonín. 1958-008A (θ) - Pioneer 3 [online]. Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40 [cit. 2008-08-01]. Dostupné online. 
  2. a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké sondy, s. 265. 
  3. a b PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-71-4. Kapitola Rok neúspěchů, s. 90. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]